Při čtení dětem se snažím prostřídat knížky
legrační a nenáročné s knížkami s vážnějším, hlubším obsahem. Takže po Pollyanně
jsme četli Pohádky o malé tlusté víle od Jiřího Dědečka. Prvních pár kapitol
jsem si nebyla jista, zda to vůbec dočteme. Ale pak nás to všechny chytlo…
Dětem se líbily netradiční názvy postav (hračky z jednoho dětského pokoje):
Trpasl, Prasisko, Šroubováček, Nastydlá rybička nebo Knedlík.
Pokud už vás nebaví klasické, příliš
předvídatelné, pohádky a příběhy pro děti, toto je knížka pro vás. Výborná
zábava s poučením. Malá tlustá víla učila Trpasla říkat “r” pomocí pohádky o
KarkuRce. Smějeme se jí dodnes a Klárka se jí prakticky naučila zmapěti :-).A i to poučení tam bylo: ten, ke komu se chováme
hezky a věříme v jeho lepší “já”, stává se hezkým. Trpasl věřil, že Prasisko je
zakletá princezna Chroché. Prasisko se sice nezměnilo v princeznu, ale stalo se
mnohem laskavějším a příjemnějším kamarádem.
