Dnes jsem byla na setkání staršovstva svého milého sboru popovídat si o svém bláznivém nápadu jet na misii do zahraničí. I když se mi tam nejdřív vůbec nechtělo, bylo to moc fajn, spíš takové informační setkání, pokusila jsem se jim objasnit své přemýšlení, oni se hodně ptali (kdo by se neptal, když chce někdo najednou odjet do Albánie minimálně na rok:)) a veskrze mě povzbudili do dalšího hledání a ujasňování. Brzy bych o tom měla mluvit před celým sborem. Uf, nějak se to rozjíždí...